Středočeská vědecká knihovna v Kladně

3. místo v architektonické soutěži

Nenapadlo by mě, když začal fotit všechny ty industriální budovy, že zaznamenává něco, co už za pár let nebude. Zachytil do fotek poslední dny prehistorických velikánů, dinosaurů, který se kolem Kladna ještě procházeli. Duchové kdysi velkolepý epochy. Pokukovali po nás, návštěvnících s displejema, jestli je vidíme, mluvíme jejich řečí a slyšíme, co nám o minulosti šeptaj. Drtivá většina těch budov už teď nestojí. Stal se posledním svědkem a kronikářem a myslím, že je jedním z mála, kdo tomu chladnýmu šepotu rozuměl. (citace z jedné knihy o Kladně)

Stávající knihovna v současné budově ve skutečnosti funguje dobře. Stačí ji rozšířit, přidat k ní kancelářské prostory a vyřešit zásobování. Vše se dá vyřešit prostou přístavbou do dvora knihovny. Ale nová architektura knihovny by měla přinášet něco navíc. Něco čím budova změní své okolí, zažehne nový směr vývoje, způsobí revoluci. Měla by připomínat Kladenské tovární dinosaury v době, kdy byli postaveni a kdy jejich vnitřnosti, výrobní stroje byly ty nejmodernější, nejvýkonnější, které existovali.

Architektura knihovny by měla být futuristická továrna na informace. Měla by navádět k nečekaným setkáním osobností, tak aby z jejich rozhovorů vzešlo něco nového, převratného.

Urbanistické řešení

Knihovnu chápeme jako komunikační uzel, kde se schází cesty lidí a informací z celého světa. K tomu upravujeme i stávající urbanizmus místa. Ponecháváme hodnotné stavby samotné knihovny, dvou historizujících domů a demolujeme všechny pozdější přístavby. Otvíráme vnitřní areál knihovny směrem k Dvořákovým sadům a autobusovému nádraží pohodlnými průchody a průhledy. Respektujeme typické uspořádání části domovního bloku jako samostatně stojících domů s mezerami mezi nimi.

Navrhujeme dvorní přístavbu knihovny ve formě dvou kompaktních propojených domů, které vymezují vnitřní nádvoří. Přístavba se do nádvoří otáčí "čelními" fasádami, aby vytvořila dojem slavnostního vnitřního prostoru, který zve okolo procházející ke své návštěvě a vytváří místo pro příjemný pobyt.

Dopravní řešení

Jako hlavní zásobovací místo pro dovoz knih a zásilek navrhujeme zřízení dvou krátkodobých stání na chodníku před bývalým průjezdem v budově knihovny. Pro příjem knih a pošty budou sloužit vrata původního průjezdu.

Jako alternativní trasa zásobování knihovny a zásobování kavárny je určena plocha dvora knihovny. Vjezd do dvora je stávající z ulice Gen. Klapálka. Problematický výjezd ze dvora je ale přesunut do ulice Roosveltova.

Provozní řešení

Ponecháváme stávající vstup do knihovny. Za vstupem situujeme nutné provozní prostory, jako je šatna, kóje pro uložení kočárků, odpočinkové místo, veřejné WC a návratový automat. Centrální pult posunujeme hlouběji do dispozice a na něj navazujeme hlučnější rozvojovou hernou a průchodem do hlavního prostoru volného výběru v navrhované přístavbě budovy. Hlavní prostor volného výběru se rozprostírá ve dvou prvních podlažích navrhované přístavby, která jsou propojena pomocí otevřeného sedacího schodiště. Prostor volného výběru v 2. nadzemním podlaží se smyčkou vrací zpět do stávajících prostor volného výběru ve stávající budově knihovny.

Z prostoru volného výběru vychází několik komunikačních spojnic do přidružených prostor knihovny. V nové přístavbě se schodištěm z 1. NP dostaneme do 1. PP s multisenzorickou místností, markerspace dílou, knihařskou dílnou a studiem pro zvukovou tvorbu. Průchodem v 1. NP v přístavbě se dostaneme do prostor kavárny. Průchodem z 2. NP v přístavbě se dostaneme do prostoru studoven s malou terasou a k fotokomoře. Průchodem z 2. NP na terasu a odtud schody na střešní terasu se dostaneme do relaxační zahrady, která se dá změnit na venkovní učebnu. Kolem stávajícího schodiště ve 2. NP ve stávající budově se dostaneme do multifunkčních místností a malého sálu s kapacitou 80 míst. V prostoru přístavby knihovny jsou dvě místa, na kterých lze dočasně zřídit velký sál s kapacitou 140 míst. Jedno z nich je v 1. NP na ploše před sedacími schody, kdy diváci mohou sedět částečně na židlích a částečně na sedacích schodech za nimi. Druhé místo pro dočasný velký sál je v prostoru haly, která vizuálně propojuje prostor pro veřejnost s administrativní částí knihovny nad ním.

Služební vstup pro zaměstnance je skrz bývalý průjezd v historické budově knihovny. Odtud se zaměstnanci dostanou schodištěm, nebo výtahem do 3. NP a 4. NP nad prostorem knihovny do kancelářských prostor. Kanceláře jsou rozmístěny tak, aby se ve 3. NP nacházely pracoviště zaměstnanců, kteří nejčastěji scházejí do dvou nižších podlaží určených pro veřejnost. Ve 4. NP je umístěna ředitelské a hospodářské oddělení knihovny. Šatny zaměstnanců jsou v jednotlivých kancelářích.

Dva historizující domy na ulici Gen. Klapálka přetváříme jejich propojením v suterénu a v 2. NP na Coworkingové centrum. Hlavní vstup do centra je z dvorní části areálu, případně z ulice v mezeře mezi budovami. Hlavním vstupem sejdeme o půl patra k recepci do 1. PP. Celý uliční trakt obou domů je v 1. PP propojen a částečně otevřen do prostoru 1. NP. V 1. PP se nachází recepce, společenské a relaxační prostory, část pracovních míst a venkovní pobytová zahrádka. V 1.NP jsou umístěna další pracovní místa a zasedací místnosti s výhledem do otevřeného prostoru přes dvě podlaží. Ve 2. NP je umístěná volně průchozí kancelářská hala přes oba dva objekty a několik oddělných kanceláří. V 3. NP jsou umístěny dva podkrovní kancelářské prostory, které jsou propojeny venkovní terasou.