Výstava Přemyslovci v NM

soutěžní návrh, který získal z architektonického hlediska nejvíce bodů

Přemyslovci nejsou jen část historie. Jsou naší hmatatelnou současností, ke které se současní lidé stále vztahují. Píší se o nich populární knihy, ve městech jsou stále vztyčovány jejich nové sochy, na polích se nacházejí středověké poklady a i výzdoba samotného Národního muzea je plná odkazů a soch Přemyslovských králů. Nad vstupem do muzea nesou géniové svatováclavskou korunu, ve vstupním vestibulu stojí Přemysl Otakar II, Václav II, na schodišti Eliška Přemyslovna.

Chtěli jsme, aby se návštěvníci pouze nedívali na artefakty z období Přemyslovců, ale aby muzeem prošli do přemyslovských dvorců, kostelů a rotund.

Ve vstupním sále využíváme novorenesančních oblouků Národního muzea a doplňujeme je o vitríny románských sdružených oken s vystavenými exponáty. Novorenesanční muzeum se zde pozvolna mění na románský palác.

Ve druhém sále umisťujeme čtyři románská sklepení inspirovaná sdruženými románskými okny olomouckého hradu, kolem nichž mohou návštěvníci chodit a nahlížet na jednotlivé, převážně církevní poklady. Vycházeli jsme z toho, že mnoho těchto církevních pokladů bývalo užíváno na veřejnosti pouze o svátcích a zbytek roku byly uloženy v trezorech a pokladnicích.

Ve třetím sále se dostáváme na románský přemyslovský dvorec, kde při procházení okolo stěn můžeme postupně sledovat "Chronologickou linku doby knížecí" a jednotlivá témata "Života v době knížecí". Uprostřed dvorce jsou umístěna nejatraktivnější "Vybraná témata doby knížecí", s dominantním, středovým umístěním modelu vnitřního prostoru rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě. Všechna Vybraná témata doby knížecí jsou umístěna v objektech/vitrínách inspirovaných hmotami církevních staveb ke kterým se vztahují.

Ve čtvrtém sále vstupujeme na raně gotický královský dvorec a do středověkého města. Po jedné straně se sdruženými lomenými okny se line "Chronologická linka doby královské", po druhé straně s menšími lomenými okny a s pravoúhlými okny měšťanských domů se odvíjí obyčejný "Život v obě posledních Přemyslovců." Uprostřed dvorce se nachází divácky nejpřitažlivější "Vybraná témata doby posledním Přemyslovců" s vrcholy v podobě dvou gotických baldachýnů s Korunou královny se šperky z pokladu ze Slezské středy a s pohřebními klenoty Rudolfa I. Habsburského. Oddíly " Přemyslovská založení" a "Umění a architektura" jsou prezentována v objektech/vitrínách inspirovaných hmotami Anežského kláštera v Praze a kostela sv. Štěpána v Kouřim.

V pátém sále vstupujeme do vrcholně gotického chrámu s vitrínami ve formě vysokých gotických oken, kde je v gotickém baldachýnu vystavena kopie Svatováclavské koruny (v ose dveří, tak aby byla vidět i z předchozího sálu), na stěnách visí obrazy českých svatých a ve vitrínách jsou umístěny církevní knihy a české kroniky.

V dobách Přemyslovců se pro orientaci v bitvách, pro reprezentaci rodů, při církevních slavnostech a procesích používali látkové, zavěšené praporce, které svému okolí sdělovali důležité informace. Stejným způsobem bychom chtěli pojmout grafické a textové panely na výstavě, aby dotvářely celkovou atmosféru prostoru výstavy. Textové a grafické panely natištěné na pruhy látky navrhujeme zavěsit na tyč před výstavní předstěny.